Balada o rozhodujícím úderu šilhavého řezníka Josky

Ivo Jahelka

C#Naše rodiFmna se nedá F#jen tak vynerG#voC#vat,
lF#oni v zimě rAozhodla se vG#epře zkonzervC#ovat,
zD#aradoval sG#e i děda, nF#aším křikem vzbG#uzený:
"SlC#áva, bude zG#abíjačka, /: F#(C#)ovar, škv[(C)]arky, G#(C#uzenG#ý!C#)" :/F# G# C# 
2:Tak nadešel v žití vepře důležitej mezník,
na dvorku si kudly brousil povolaný řezník
a poté, co absolvoval občerstvení rumový,
chopil se svých povinností /: a palice gumový. :/
R:JHaternice, špF#ejle, kFopyta a jelita a dG#ědečkovy brC#ejleF#. G# C# 
3:Řezník Joska, to byl číman, ze všeho se vylhal,
měl jen jednu menší vadu - že poněkud šilhal,
mimoběžně na svět koukal zpod hustého obočí,
bylo téměř vyloučeno /: pohlédnout mu do vočí. :/
4:Mistrně však uměl bourat maso, kosti, flaksy,
v likvidaci vepřů měl svou osvědčenou praxi:
nejprve palicí rána mezi oči mířená,
potom šmiknout nožem tam, co /: krční tepnu zvíře má. :/
5:Ježto šlo o mimořádně neklidného kance,
přibral řezník k výpomoci i mé dva bratrance,
nařídil jim u rypáku zvíře trochu přidržet,
čuník totiž nechtěl ani chvíli v klidu vydržet,
nechtěl v klidu vydržet.
6:Z jedný strany visel Karel a z tý druhý Rudla,
v řezníkově holínce se zablejskala kudla,
za okamžik bude z vepře už jenom kus flákoty,
až palicí prudká rána /: přivodí mu mrákoty. :/
7:Řezník mocně rozpřáhnul se, obličej pak svraštil,
viděl, že by při úderu taky Rudlu praštil,
zařval na něj:"Uhni, chlape!", doufal, že tak učiní,
bez dalšího potom spustil dolů to své náčiní. :/
8:Dík Joskově šilhavosti došlo ale k zradě,
bratránkové nevěděli o té oční vadě,
řezník křičel na Rudlu, však šilhal přitom na Kadla,
takže Karel uskočil, /: na Rudlu rána dopadla. :/
9:Tak namísto čuníka byl Rudla Joskou skolen
a přítomní příbuzní šli v úleku do kolen
a my na tu zabíjačku máme pěknou vzpomínku,
Rudla eště votřes mozku, /: řezník Joska podmínku. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:53.844+00:00
Výsledky hledání: