Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

C#Sen se mi F7zdál, že F#nemoh' jsem už G#dál,
C#hlava se mi F7točila F#a já se jen G#smál,
Bsmál jsem se F7životu, F#co jsem dosud G#žil,
Hjindy než F#ve snu bych G#na něj nemysC#lil.
C#Narodil F7jsem se v F#zaprášenym G#domu,
C#nevim už F7kdy a F#ani nevim G#komu,
Bsotva jsem se F7rozkoukal, F#už jsem šel na G#pole,
C#česal jsem F7bavlnu F#pořád v jednom G#koC#le.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: